Rozhodně nechceme naše čtenáře podceňovat, nicméně malé připomenutí, co vlastně obnáší praní peněz, podle našeho názoru nezaškodí.
Modelová situace :
Mám hodně finančních prostředků a potřeboval bych je zlegalizovat a následně strčit do kapsy, s daněmi se samozřejmě zatěžovat nechci.
Typickým příkladem jsou různé dotace, jedním slovem státní peníze. Ty chci nejen ukrást (chcete-li třeba přemístit), ale hlavně je potřebuji v hotovosti, protože ta je prakticky nezmapovatelná. Tím se mi otevřou zdroje na černé financování politické strany, na úplatky a další kratochvíle.
Pro náš případ však uvažujme, že se mi již podařilo stát patřičně "podojit", ale kýžené finanční prostředky leží na bankovním účtu. Co s tím ?
Poměrně jednoduché řešení :
- vložím je do své, ale raději do spřátelené nebo ovládané firmy (nastrčený jednatel neboli bílý koník je k nezaplacení).
- tato firma "nakoupí" u další podobné "firmy pračky" (v našem případě SKY-SOFT) zboží nebo služby a já toto zboží nebo služby zaplatím.
- následně si dojdu do "firmy pračky" pro hotovost.
Naprosto triviální schema, které má přeci jen několik úskalí.
Zásadní problém, se kterým se musí "firma pračka" (tedy náš SKY-SOFT) vypořádat je skutečnost, že jí na bankovním účtu přistane spousta peněz (v tomto případě je lze posuzovat jako tržbu za zboží nebo služby). Jenže víme, že peníze se následně jiným způsobem vrátí odesilateli, nemohu proto za ně nic nakoupit, zůstane mi pouze má provize, která obvykle dosahuje jednotek procent (podle výše finačních prostředků)
Proč si je tedy "firma pračka" nechává posílat na účet, když to následně působí takový problém ?
Protože tím, že k neexistujícímu obchodnímu případu jsou vystaveny všechny obvyklé doklady, objednávka ze strany "zákazníka", faktura (případně i dodací list) ze strany "firmy pračky", musí být plnění zaplaceno výlučně bankovním převodem, aby tato transakce byla kdykoli kontrolními orgány (především pak finančním úřadem) lehce dohledatelná. Platba z účtu na účet je tak třešničkou na dortě a představuje vrchol zdání, že vše proběhlo v pořádku. Kdo by za tím hledal nějakou nekalost.
Jak tedy eliminuji "tržby" ?
Hrozně jednoduše, také fiktivně "nakoupím" za ně to, co jsem již fiktivně "prodal". Z logiky věci vyplývá, že do tohoto schematu (doposud pouze "zákazník" a "firma pračka") musím přibrat další firmu, která fiktivně dodává "firmě pračce" zboží nebo další služby, budeme jí říkat "nákladová firma". Je samozřejmé, že platby mezi "firmou pračkou" a "nákladovou firmou" již neprobíhají cestou bankovního převodu (není již co posílat, pouze si nákladové faktury "firma pračka" od podvodné "nákladové firmy" musí koupit). Fiktivní "platby" zde probíhají buď v hotovosti, zápočtem nebo jiným způsobem.
Takže s jedním problémem jsme se již vypořádali, prodali jsme to, co jsme nikdy neměli, dostali jsme za to zaplaceno, peníze jsme vyzvedli a vrátili našemu "zákazníkovi" a shrábli provizi. Abychom udrželi v pohodě vlastní účetnictví a zbavili se peněz, které již nemáme, obstarali jsme si nákladové faktury, za které jsme sice něco málo zaplatili (nikdo nedělá nic zadarmo a mezi podvodníky již vůbec ne) a dalo by se říci, že všichni aktéři mohou být spokojeni.
Jenže jsme trochu v rámci zjednodušní tohoto popisu předběhli dobu. Řekli jsme, že příchozí finanční prostředky ("tržby") jsme vyzvedli z bankovního účtu a vrátili po odečtení své provize "zákazníkovi".
Jenže tak jednoduché to není.
Každý, kdo má bankovní účet ví, že na něj může finanční prostředky ukládat, nechat si posílat a také je může vybírat (v bankomatu, na přepážce banky atd.). To samé samozřejmě platí i pro podnikatelské subjekty, tedy firmy tedy i pro naši pomyslnou "firmu pračku".
Ale ouha, máme zde také zákon proti praní špinavých peněz (zákon č. 254/2004 Sb.), který nám drobet komplikuje život, neboť upravuje (omezuje) používání hotovosti, resp. realizaci hotovostních plateb. Nic samozřejmě nebrání vyzvednout hotovost z účtu, pokud je povoleném limitu (v současné době je 270.000.-Kč), nic se neděje. Pokud bude někdo vyzvedávat hotovost nad limit, musí počítat s tím, že z jeho banky odejde automaticky hlášení do FAU (Finančně analytický útvar), který tyto transakce sleduje. Pokud takový výběr velké hotovosti bude jednorázový, opět se nebude nic dít. Pokud by "firma pračka" vyzvedávala hotovost v řádech milionů, velmi brzo by FAU pračku rozbil.
Ale "firma pračka" potřebuje z titulu své činnosti vyzvedávat velké objemy hotovosti (v řádech milonů či desítek milionů Kč) často, neřkuli pravidelně. Představa, že zlomím jednu úřednici u přepážky banky, která mi bude toto zajišťovat, je úsměvná, takto to opravdu nefunguje.
Jak se s tím vypořádala naše pračka SKY-SOFT ?
Řekli jsme, že se potkali "kluci, co spolu mluví" . Co vymysleli, najdete v dalším článku.